Pohodová psí škola - Bílina, Lukov, Louny

Jmenuji se Marcela Procházková a se psy se snažím dorozumět už více jak 20 let a stále se učím nové věci. Přiznávám, že mě původně vůbec nezajímaly praktické problémy, jak např. aby pes na vycházce netahal na vodítku, ale bavilo mě pracovat na cvicích potřebných na závody, vidět jak krůček po krůčku se blížíme perfektnímu provedení každého cviku a vymýšlet jak na to, když jsme se u něčeho zasekli. A protože to je to pro mě zábava, chci aby to byla zábava i pro mého psa. Jen nadšený pes může podávat výkony. Stále s úžasem sleduji ty nelepší trenéry a závodníky a hlavně se od nich snažím učit. Každý z mých psů byl jiný a každý mě hodně naučil. Když jsem se svým velkým špicem Dirrem vyhrála nějaký ten závod, připadala jsem si jako mistr světa.

Pak ale přišel australák Billy a ten mi "vysvětlil", že se mám ještě hooodně co učit. Billy byl náročný pes a dlouho jsem nevěděla, jak na něj. To co jsem znala, mi bylo k ničemu. Pomohlo mi hlubší studium metody tréninku zvířat. A s Billym jsem se učila, jak tyto metody použít i v běžném životě, protože ani běžné fungování s ním nebylo jednoduché. Pochopila jsem např. to, jak obrovský potenciál má pozitivní motivace na rozdíl od nátlaku a trestů, které mi u něj nejen nefugovaly, ale problémy spíše zhoršily. Za druhé to, že je stále se co učit a v neposlední řadě, že rozhodně nelze při prvním setkání odsuzovat žádného majitele, protože jeho pes nemá zrovna vzorné vychování - tahá, štěká, nevnímá svého pána atd.. Že každý má jiný start a co jeden pes zvládne jen tak mimochodem, to se druhý musí trpělivě a hlavně správnou metodou učit.

Od roku 2013 pracuji v psím hotelu, kde jsem se opět načerpala nové poznatky ohledně fungování psí smečky, vzájemné komunikace psů i povahové aspekty různých psích plemen. Zde také trénuji s běžnými majiteli pejsků a řešíme obvykle nejčastější problémy, které život se psy přináší.

Komentáře

Přispívat do diskuze mohou jen přihlášení uživatelé.

V diskuzi není zatím žádný příspěvek